Knihy

Cheryl Strayed - Divočina

září 26, 201614 Comments



Už si ani nejsem schopná vybavit, kde jsem tuto knihu poprvé viděla, ale vím, že mě zaujala její obálka a tak jsem se mrkla na popis. Dlouhou dobu jsem knihu potkávala v knihkupectvích a v letácích a nakonec jsem ji dostala od rodičů na vánoce. 


Anotace
Pozoruhodně upřímný autobiografický příběh ženy, která se po traumatických událostech rozhodne vyrazit na 1 770 kilometrů dlouhou pěší pouť.

V šestadvaceti letech si Cheryl Strayedová, po smrti své matky a krachu svého manželství, myslela, že přišla o vše. Měla pocit, že již nemá co ztratit a učinila nejimpulzivnější rozhodnutí svého života: odhodlala se sama ujít vysokohorskou trasu Pacifik Crest Trail od Mohavské pouště přes celou Kalifornii a Oregon až do státu Washington.

Hrdinka, bez jakýchkoli znalostí o přežití v divoké přírodě, se nevyhne střetnutí s chřestýši a medvědy, překonává úmorná vedra či rekordní sníh. Napínavé vyprávění okořeněné humorem živě zachycuje strach i radost mladé ženy tvrdě si razící cestu k cíli navzdory mizivé šanci na úspěch. Pouť ji téměř dožene k šílenství.


Můj názor
Některé knihy mě chytnou okamžitě od začátku a pustím se jich až u konce, jiné mě ze začátku příliš nebaví a tak se mi k nim hůře vrací. S divočinou jsem zažila to druhé. Jak již anotace napověděla, kniha je o ženě, která se poutí po horách snaží srovnat si svůj život a tím Vám může být jasné, že zde najdete spoustu vzpomínek, myšlenek a poznání. Takže pokud čekáte nějakou divokou akci, toto nebude to pravé ořechové. Ale poté, co jsem se prolouskala začátkem a trošku více nakoukla do Cherylina života, chtěla jsem více a více vědět, jestli to zvládne, co zažije a jak vše dopadne. 

Moc se mi líbilo to, že mě autorka skutečně dokázala zatáhnout do toho, jak se při treku cítila. V bolestivých chvílích jsem cítila bolest společně s ní, chápala jsem její nevyrovnanost a zmatenost a měla strach tehdy, kdy byla v nebezpečí. Netajím také to, že v jedné velice smutné pasáži mi ukápla i slza (či potok). Kniha mě zasáhla spoustou emocí, nechala mě zauvažovat nad svým životem a být vděčná za věci kolem sebe (třeba za džus z obchodu). 

Někdy jsem však měla pocit, že je kniha popisná až příliš, například v některých chvílích autorka několikrát vyjmenovává jaké se v oblasti nachází porosty a podobně. Kvůli tomu, jsem třeba pár vět z odstavce přeskočila. Ale kdybych se měla ještě jednou rozhodovat o tom, jestli si knihu přečíst, určitě bych po ní sáhla znovu! 
Cheryl v posledním úseku své pouti

Příběh podle stejnojmenné autobiografické knihy Cheryl Strayedové byl zfilmován - premiéra filmu byla 5. 3. 2015.

Film
Po dočtení knihy, jsem se okamžitě potřebovala mrknout také na film. Jak to většinou bývá, filmy se knížkám příliš vyrovnat nemohou a zde to nebylo jiné. Herečkou ztvárňující Cheryl Strayed byla Reese Witherspoon a její výkon ve filmu se mi moc líbil i díky tomu, že svým vzhledem skutečně dosti připomínala autorku. Avšak film jako takový nedokázal ani z části vystihnout myšlenku knihy. Byl velice uspěchaný, nebyla vůbec vidět ona námaha, kterou Cheryl zdolávala den po dni jak fyzicky, tak psychicky, nebylo zde vidět posun její mysli, jak se při pouti měnila v knize, někdy byly scény docela zmatené a věci které měly v knize svůj význam, se ve filmu buďto mihly bez povšimnutí, nebo zde nebyly vůbec. Spíše se jednalo o střídající se scény ženy plahočící se přírodou a vzpomínky z minulost. Takže pokud mám být upřímná, rozhodně přeskočte film a přečtěte si knihu. 

A jakou knihu jste naposledy přečetli Vy? Slyšeli jste či četli knihu Divočina? Nebo viděli film? Vše mi napište do komentářů, ráda si počtu Vaše tipy a dojmy :)


XOXO

VERONIQUE

PODOBNÉ PŘÍSPĚVKY

14 komentářů:

  1. Díky za tuhle recenzi, Veru. Já právě už dvakrát viděla film a jako líbil se mi, to jo, ale když jsme na něj koukali společně s přítelem, tak mu právě ty pasáže, kdy se Cheryl vrací do minulosti, nedávaly smysl, bylo to celé zmatené. Obecně mám daleko raději knihy nebž filmy, takže teď stoprocentně vím, že Divočinu si musím přečíst :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak, bylo to docela zmatené. Myslím si, že ten film mohli pojmout trošku jinak, aby lépe vynikla ta myšlenková část.

      Vymazat
  2. Přečetla jsem knihu, viděla film. Ani jedno mě nijak dalece neuchvátilo. Kniha je o mnoho lepší, ale ani ta se neřadí mezi moje oblíbené. Recenzi mám na blogu.
    Podzimní Giveaway

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Osobně bych ji asi také nezařadila mezi oblíbené, ale určitě měla své kouzlo :)

      Vymazat
  3. Jak popisujes - kniha má dlouhý úvod a pak je super :) film jsem neviděla, ale dle tvého popisu a komentáře výše jsem za to ráda :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já nevím, jestli to bylo i tím, že jsem měla knihu čerstvě přečtenou, ale pokud člověk vidí jen film, myslím, že mu ten příběh nedává úplně hlavu a patu :/

      Vymazat
  4. Divočina je moje srdcová knížka! :-) Neměla jsem potřebu nic přeskakovat a tak nějak mi padla do životní situace, když jsem jí četla (což tak nějak umocnilo celý pocit ze čtení). Nejdřív jsem kupodivu viděla film, který se mi moc líbil, ale souhlasím, že knížka je rozhodně lepší.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já si vždycky dávám pozor, když si chci něco přečíst, abych první přečetla knížku. Když první vidím film, tak nejsem schopná uvolnit svou fantazii .. :)
      Myslím si, že v knížce spousta lidí najde něco do svého života. Také mě knížka v některých věcech donutila zapřemýšlet :)

      Vymazat
  5. No chtěla jsem kouknout na film, ale jak to tak čtu, tak si opravdu radši přečtu knížku. :)

    OdpovědětVymazat
  6. Ja som videla film a ten sa mi pacil :)

    Pozyvam na luxusnu giveaway o Rowenta kulmu a DOVE vlasovy balicek, tu: http://biancaprincipessa.blogspot.sk/2016/09/obrovska-dove-rowenta-giveaway.html

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak zkus i knížku ;-)
      Děkuji za pozvání :)

      Vymazat
  7. Knížku jsem si kupovala cca rok a půl zpátky. Byla jsem z ní nadšená, ale když jsem se začetla, moc mě nebavila. Spíš mě zklamala, čekala jsem od ní něco víc. Film mě taky moc nebavil. Každopádně klobouk dolů, že spisovatelka něco takového zvládla.

    September Favourites 2016

    My September 2016

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to tak jak jsem psala výše. Člověk se dopředu musí srovnat s tím, že jde v knížce sama, není tam velký děj, takže spíše myšlenky a vzpomínky. Ze začátku jsem z toho byla taky docela zklamaná, ale pak jsem to přešla :)

      Vymazat

Děkuji, za Vaše komentáře :)